Leden 2015

Posmrtný pervitin

2. ledna 2015 v 18:22 | Mr. Nobody |  Přišlo to a zase odešlo
Pervitin proudící žilami, dýchací soustavou, sliznicemi.
Stál ti za vše? Tenhle špinavě bílý, zažloutlý prášek?
Stál za tvůj naoko šťastný život? Tvá ruka se klepe a drží injekční stříkačku.

Nepřemýšlel jsi nad následky nebo ti to bylo všechno jedno?
Smířil jsi se s tím, že mnoho lidí utrpí? Neřekl bych, že sobectví jsi měl v povaze.

Hledáš žílu, která ti usnadní cestu k smrti.
Je jedno, co bylo a teď už je jedno i to, co je a bude. Tvůj život končí. Tví přátelé truchlí. Nemyslíš na to. Zhrzenost předčila tvou závislost. Závislost v téhle dávce nehraje roli.

Jehla proniká kůží. Úsměv na tváři. Nebyl to ten pravý život pro tebe. Věděl jsi, že to skončí. V tu chvíli jsi byl volný.

Pervitin přichází. Víš, že ti už víc nemůže ublížit. Zorničky se rozšíří. Nereagují.
Těžkost na hrudi a je to tu. Konec všeho? Droga zastaví všechny pocity při umírání. Strach jsi neměl ani před tím.

Upadáš do bezvědomí.
Vidíš to Pavle Gregore? Brečíš nad svými oběťmi?

Tělo chladne a myšlenky mizí. Víčka těžknou. Neptáš se, jestli umíráš. Ptáš se, jestli se po smrti zacelí ta díra v hrudi.

Konečný úsměv. Vše se vyřešilo. Nechal jsi dopis rodině i milované osobě. Teď už nic neexistuje. Přišla tma. Tvá tma. Možná na lepším místě bez bolesti. Přijdou teď účinky pervitinu?


Mr. Nobody